Vznik a vývoj hromadné dopravy v Praze

9.9.2011

První elektrická tramvaj zahájila provoz v roce 1891 na trati v Ovenecké ulici na Letné. Elektrická trakce se ukázala jako nejvhodnější ze všech dosavadních i pozdějších pohonů tramvají, a tak brzy zcela vytlačila koněspřežnou a parní a nedovolila vzniknout kuriozitám, jako je šlapací nebo plynová tramvaj.

do roku 1907

První elektrická tramvajová trať byla tedy otevřena v roce 1891 mezi horní stanicí letenské lanové dráhy a pavilonem Jubilejní zemské výstavy a o dva roky později byla prodloužena ulicí Nad Královskou oborou k Místodržitelskému letohrádku. V roce 1896 byla uvedena do provozu elektrická dráha vedoucí od Masarykova nádraží do Libně a Vysočan. V roce 1897 byl zahájen provoz na dráze od Anděla na Smíchově do města Košíře.

V roce 1897 byl zahájen provoz na okružní dráze mezi Prahou, Žižkovem a Královskými Vinohrady a v roce 1898 byl na tuto okružní trať napojena trať vedoucí od Perštýna (Spálená ul.) přes Karlovo náměstí na Purkyňovo náměstí v Královských Vinohradech (nám. Míru).

Od roku 1897 začaly fungovat Elektrické podniky královského města Prahy, první dva roky pod jménem Kancelář městských elektrických podniků. Ty v témže roce odkoupily společnost Pražské tramwaye s jejími tratěmi koněspřežné dráhy. Tratě koňky tehdy vedly

Koňka na staroměstském předmostí Karlova mostu na pohlednici z roku 1904.

• od Řetězového mostu v Praze (u Národního divadla) do Karlína k Invalidovně (otevřena v roce 1875), součástí tratě je vozovna v Karlíně
• ze Smíchova přes Újezd k Řetězovému mostu (ale ne přes),
• od Masarykova nádraží Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí přes Palackého most k Andělu,
• od Národního divadla přes Karlův most na Malostranské náměstí,
• ze Žižkova (Olšanské náměstí) přes Bulhar, Prašnou bránu, Staroměstské a Mariánské náměstí na Křížovnické náměstí,
• z Můstku, přes Václavské náměstí, Mezibranskou ulicí, Tylovo náměstí na Zvonařku,
• z Josefského náměstí (nám. Republiky) do Královské obory.

Tratě koňky (s výjimkou Karlova mostu) byly do roku 1901 přestavěny na provoz elektrické dráhy, v roce 1900 byl ještě dostavěn úsek mezi Újezdem a Malostranským náměstím Karmelitskou ulicí na němž byla nějaký čas provozována koňka. V roce 1905 byla dokončena přestavba a elektrifikace posledního úseku koňky - na Karlově mostě.

Do roku 1907 odkoupily Elektrické podniky i ostatní soukromé tratě elektrických drah - vinohradskou, košířskou a liběňskou. Dráha přes Letnou byla již roku 1900 zrušena a to i přes rozsáhlá prodloužení všemi směry, která František Křižík plánoval.

Mapa znázorňuje tratě elekrických drah v centru Prahy v roce 1907. Modře jsou vyznačeny tratě přestavěné z koňské dráhy, přičemž trať z Újezda na Malostranské náměstí byla dostavěna až v průběhu přestavby. Zeleně je vyznačeno vedení Křižíkovy dráhy Praha-Libeň-Vysočany, která musela vést do Prahy dnešní Křižíkovou ulicí, protože vedlejší ulice byla při výstavbě již "zabrána" koňskou dráhou. Oranžovou a červenou barvou je vyznačena okružní trať spojující Prahu s Královskými vinohrady a na ni navazující trať ze současného náměstí Míru přes Karlovo náměstí na Perštýn. pro zvětšení klikněte na obrázek

Dvě pohlednice zobrazující již elektrifikovanou dráhu v dolní části Václavského náměstí a v ulici Na Příkopech. Pohlednice vlevo je z roku 1901, vpravo z roku 1904.

Stručný popis dodávek tramvají pro Prahu od počátků elektrických tramvají až do poslední dvounápravové tramvaje si můžete přečíst zde.

zpět

Zajímavý podnět nebo nějaké informace k tématu můžete napsat do Návštěvní knihy .